Právní úprava postavení přísedících, obdobně jako soudců, je obsažena především v § 60 až 101 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jejich konkrétní zapojení do soudní činnosti pak v procesních řádech, občanském soudním řádu a řádu trestním. Funkce přísedícího je veřejnou funkcí a není slučitelná s funkcí poslance nebo senátora.
Za výkon své funkce dostávají náhradu mzdy a hotových výdajů, a protože po nich nejsou požadovány žádné zvláštní znalosti práva, Ministerstvo spravedlnosti a předsedové soudů dbají o jejich odbornou průpravu.
Na rozdíl od jmenovaných soudců jsou přísedící do svých funkcí voleni, a to na období 4 let. Předpoklady pro funkci soudce a přísedícího jsou obsaženy v § 60 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zvolen může být každý státní občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že svou funkci bude řádně zastávat, dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí s přidělením do funkce přísedícího konkrétního soudu. Není tedy potřeba magisterské vzdělání v oblasti práva a složení justiční zkoušky, což jsou další podmínky pro jmenování soudce. Další předpoklady pro ustanovení soudcem nebo přísedícím pak stanoví zvláštní právní předpis, zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky ve znění nálezu Ústavního soudu publikovaném v částce 116/1992 Sb., zákonů č. 254/1995 Sb., č. 422/2000 Sb., č. 147/2001 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 312/2002 Sb. a č. 413/2005 Sb. Dle § 5 uvedeného zákona předkládá občan, který má vykonávat funkci soudce či přísedícího osvědčení, čestné prohlášení, popřípadě nález vedoucímu tohoto orgánu nebo organizace. O vydání osvědčení žádá federální ministerstvo vnitra (MV ČR) občan, pokud dále není uvedeno jinak.
Přísedící okresních soudů volí a odvolávají zastupitelstva obcí v obvodu příslušného okresního soudu. Počet přísedících, kteří mají být zvoleni, stanoví podle potřeby daného soudu jeho předseda, který také k navrženým kandidátům dává své vyjádření. Přísedící musí být vždy přihlášen k trvalému pobytu v obvodu obce, jejímž zastupitelstvem je volen. Po svém zvolení přísedící skládají do rukou předsedy soudu tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě".
Přísedící vykonává svou funkci ode dne následujícího po dni složení slibu. Jestliže slib neskládá, vykonává přísedící svou funkci ode dne následujícího po dni zvolení. Osvědčení o zvolení vydá předseda příslušného soudu přísedícímu po složení slibu.
Přísedící jsou vyloučeni z vedení soudního řízení a rozhodování ze stejných důvodů podjatosti, které platí i u soudců. Jejich konkrétní zapojení do rozhodovací činnosti soudu pak spočívá v zasedání v některých tříčlenných soudních senátech, přičemž vždy dva přísedící doplňuje jen jeden profesionální soudce, který je sice předsedou daného senátu, ale při poradě o rozsudku ho mohou přísedící přehlasovat, neboť platí rovnost hlasů.
V civilním procesu rozhoduje senát s účastí přísedících jen při řízení před okresním soudem ve věcech pracovních. V trestním řízení pak při řízení před okresním soudem a krajským soudem, jestliže rozhoduje jako soud prvního stupně a rozhoduje o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice je minimálně pět let.
Výše navržení kandidáti projevili zájem vykonávat funkci přísedících pro Okresní soud v Kolíně.
Předseda Okresního soudu nemá k volbě do funkce přísedících námitek. |