Úprava nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci Kolín, zóně Kouřim nebo Týnec nad Labem, OP vily v ulici Heverova, Kolín IV nebo v OP zámku Červené Pečky, úpravy budou posuzovány podle SZ
základní informace | rozšířené informace | úplné informace
- Pojmenování (název) životní situace
Úprava nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo "památkovém" ochranném pásmu, kdy takové úpravy budou dále posuzovány v režimu stavebního zákona - Základní informace k životní situaci
Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci (Kolín), v památkové zóně (Kouřim, Týnec nad Labem) nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky (Kolín IV - ochranné pásmo vily v ul. Heverova čp. 249, ochranné pásmo zámku a obce Červené Pečky), je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena podle § 17 zákona o státní památkové péči. - Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
1. vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu,
2. správce nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu,
3. uživatel nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Je zamýšleno provedení některé či některých z následujících prací:
a) stavba, změna stavby, udržovací práce, odstranění stavby,
c) terénní úpravy,
d) umístění nebo odstranění zařízení,
Tato povinnost se nevztahuje na případy, kdy jde o úpravu nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v "památkovém" ochranném pásmu, a zároveň jde o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu stávající nemovitosti.
U věcí ve společném jmění manželů je třeba, aby s žádostí druhý manžel alespoň souhlasil (nejedná se o běžnou záležitost) nebo aby jí podali oba manželé. Dle § 714 odst. 1 nového občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.
U věcí, které jsou ve spoluvlastnictví, je dle § 1129 nového občanského zákoníku, aby k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (počítáno podle velikosti spoluvlastnických podílů na společné věci, do 31. prosince 2013 postačovala většina nadpoloviční).
Pro nakládání se společnými částmi domu, v němž jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky, nový občanský zákoník uvádí dva režimy rozhodování. Je vázáno na skutečnost, zda se rozhoduje na zasedání shromáždění vlastníků jednotek nebo mimo zasedání.
-
Podle § 1206 odst. 2 nového občanského zákoníku je shromáždění způsobilé usnášet se, pokud jsou přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí nový občanský zákoník vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek. Stanovy sdružení vlastníků jednotek nebo zákon mohou vyžadovat vyšší počet hlasů.
-
Podle § 1214 nového občanského zákoníku v případě rozhodování mimo zasedání je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila většina všech vlastníků jednotek, přičemž stanovy mohou vyžadovat vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech, nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.
Do 31. prosince 2013 byla rozhodná kvora ¾ většina nebo 100 % vlastníků jednotek.
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Písemnou žádostí např. na formuláři odboru .
8. Na které instituci životní situaci řešit
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, místně příslušný podle místa, kde se nachází nemovitá kulturní památka: Městský úřad Kolín, odbor výstavby – stavební úřad, oddělení památkové péče
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
A. PODÁNÍ MUSÍ OBSAHOVAT
a) přesnou identifikaci dotčených nemovitostí (zejména podle údajů v katastru nemovitostí, tj. číslo popisné u staveb nebo parcelní číslo u pozemků),
b) stručný popis zamýšlených prací.
B. PŘÍLOHY PODÁNÍ
a) doklad o vlastnictví nemovitosti (například výpis z katastru nemovitostí),
b) doklad o oprávnění spravovat nebo užívat nemovitost (platí pouze pro uživatele nebo správce),
c) (projektová) dokumentace, zpracovaná podle požadavků stavebně právních předpisů.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Nejsou předepsány, je možné využít formulář odboru.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Lhůty jsou stanoveny ve správním řádu.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
Pokud žádost podává správce nebo uživatel nemovitosti, je účastníkem řízení vždy také vlastník nemovitosti.
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
–
16. Elektronická služba, kterou lze využít
–
-
stavební úřad ve věci rozhodne (v případě prací na ohlášení, které by byly v rozporu se závazným stanoviskem, unesením stavební úřad „překlopí“ ohlašovací režim do stavebního řízení, které je ukončeno rozhodnutím)
-
proti rozhodnutí stavebního úřadu se lze ve stanovené lhůtě odvolat, kdy odvolání může směřovat i pouze vůči závěrům nebo podmínkám závazného stanoviska orgánu státní památkové péče,
- odvolání se podává u stavebního úřadu, který ve věci vydal rozhodnutí,
-
odvolání je postoupeno nadřízenému stavebnímu úřadu (krajskému úřadu),
-
v části odvolání, která se dotýká obsahu závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, se dotáže nadřízený stavební úřad (krajský úřad) nadřízeného orgánu státní památkové péče (krajského úřadu) na jeho názor,
-
nadřízený orgán státní památkové péče s ohledem na důvody odvolání závěry závazného stanoviska orgánu státní památkové péče buď potvrdí, nebo tyto závěry změní,
-
závěr nadřízeného orgánu státní památkové péče je pro odvolací stavební úřad závazný.
K ohlášení stavebnímu úřadu se přikládá závazné stanovisko podle § 149 správního řádu.
Lze připojit k ohlášení prací závazné stanovisko s podmínkami?
Ano.
Co mám dělat, pokud s podmínkami v závazném stanovisku k ohlašovaným pracím nesouhlasím?
Tato skutečnost by z ohlášení měla být zjevně patrná. Stavební úřad zkoumá, zda ohlášení je úplné a zda záměr splňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru – tj. kontroluje splnění podmínek z § 106 odst. 1 stavebního zákona. Jednou z nich je, aby ohlašovaný záměr byl v souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů. V opačném případě stavební úřad nemůže vydat souhlas s ohlášením stavby. Místo toho rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení místo zjednodušeného postupu ohlašovacího. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Teprve proti rozhodnutí ze stavebního řízení lze podat odvolání a domáhat se přezkumu věcné správnosti podmínek takového závazného stanoviska (k tomu viz výše bod č. 11).
Co mám dělat, pokud souhlasím s podmínkami v závazném stanovisku k ohlašovaným pracím?
Pokud závazné stanovisko orgánu státní památkové péče obsahuje podmínky, je žádoucí, aby tyto podmínky stavebník výslovně zapracoval do ohlášení. Pokud je stavebník nezapracuje, může stavební úřad dospět k závěru, že ohlášení je v rozporu se závazným stanoviskem a práce by z tohoto důvodu mohly být v následném stavebním řízení rozhodnutím stavebního úřadu zakázány.
Kde najdu, co znamená změna stavby?
Pojem změna stavby je definován v § 2 odst. 5 a 6 stavebního zákona. Stejně tak zejména v § 2 odst. 3 a § 3 stavebního zákona lze nalézt definice většiny pojmů, které jsou uvedeny v bodě 2 tohoto popisu, jako např. pojem stavba nebo terénní úprava.
Potřebuje vlastník závazné stanovisko památkářů i k vnitřním úpravám domu v památkové rezervaci nebo v památkové zóně?
Ano. K vnitřním úpravám nemovitosti v památkové rezervaci nebo v památkové zóně bylo závazné stanovisko nutné vždy a nic na tom nemění ani úprava účinná od 1. 1. 2007.
Existují osvobození ze zákonem uložených povinností pro vlastníky nemovitostí v „památkovém“ ochranném pásmu?
27. Popis byl naposledy aktualizován
21.6.2018
28. Datum konce platnosti popisu
–
Máte zájem dostávat nejnovější zprávy přímo do vaší e-mailové schránky?