Veřejné shromáždění
základní informace | rozšířené informace | úplné informace
- Identifikační číslo
– - Kód
– - Pojmenování (název) životní situace
Veřejné shromáždění - Základní informace k životní situaci
Shromažďovací právo je jedním ze základních práv a svobod. Shromáždění ve smyslu zákona se rozumí shromáždění včetně průvodů a manifestací, pokud slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí a vyjádření postojů a stanovisek. Ke shromáždění není třeba povolení správních úřadů, jeho konání je však nutno předem oznámit příslušnému úřadu.
Shromáždění nelze konat v blízkosti budov Parlamentu České republiky v místech vymezených v příloze zákona o právu shromažďovacím..
- Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky nebo skupina osob (svolavatel).
Shromáždění musí svolavatel písemně oznámit příslušnému obecnímu úřadu s výjimkou shromáždění:
- pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům;
- pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně;
- procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání;
- konaných v obydlích;
- jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách. - Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Veškeré podmínky a postupy pro oznámení shromáždění a průběh shromáždění jsou dány zákonem č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím. - Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Oznámení shromáždění: Svolavatel je povinen oznámit konání shromáždění tak, aby úřad oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Úřad může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu podá oznámení ten, kdo ji v této věci zastupuje.
K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
V oznámení musí svolavatel uvést:
a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení; jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení;
b) předpokládaný počet účastníků shromáždění;
c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení;
d) má-li jít o průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení;
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, dále adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince (dále jen "adresa místa pobytu"), a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu svolavatele, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj; u právnické osoby její název a sídlo a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro doručování, neshoduje-li se s adresou místa pobytu, a rovněž adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo ji v této věci zastupuje;
f) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa pobytu a adresu pro zasílání informací elektronickou poštou, telefonní číslo nebo jiný dostupný kontaktní údaj toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele, je-li zastoupen nebo jde-li o skupinu osob.
Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit písemný souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.
Neuvede-li svolavatel výše uvedené údaje anebo jsou-li uvedené údaje neúplné nebo nepřesné, anebo nepředloží-li svolavatel k oznámení souhlas vlastníka, úřad svolavatele na vady oznámení neprodleně upozorní.
Neodstraní-li svolavatel vady oznámení v úřadem stanovené lhůtě nebo se nejedná o shromáždění podle zákona, úřad oznámení usnesením bez zbytečného odkladu odloží. Rozhodnutí o odvolání musí být vydáno nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání odvolání.
- Na které instituci životní situaci řešit
Působnost ve věcech práva shromažďovacího vykonává
a) obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
b) pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
c) krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu,
d) Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje. - Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
MěÚ Kolín.
Kontaktním místem pro oznámení shromáždění je sekretariát starosty MěÚ Kolín.
Oznámení je nutno podat písemně, a to:
poštou na adresu úřadu (Městský úřad Kolín, Karlovo náměstí 78, 280 12 Kolín I);
elektronicky do datové schránky (9kkbs46);
na adresu elektronické podatelny (posta@mukolin.cz) – nutno dodržet podmínky pro podání dle správního řádu, nebo
v úřední hodiny osobně na podatelně úřadu nebo na sekretariát starosty MěÚ (1. patro - číslo kanceláře 2.09). - Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Oznámení je nutné podat písemně, a to buď:
- na předtisku formuláře ke stažení zde, nebo
- volnou formou při dodržení náležitostí stanovených zákonem o právu shromažďovacím. - Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Poplatky nejsou stanoveny. - Jaké jsou lhůty pro vyřízení
pro svolavatele:
Shromáždění je nutno oznámit nejdříve 6 měsíců a nejpozději 5 dnů před konáním shromáždění.
pro úřad:
Trpí-li oznámení vadou, vyzve úřad svolavatele k odstranění vad podání. Neodstraní-li svolavatel vady oznámení v úřadem stanovené lhůtě nebo se nejedná o shromáždění podle tohoto zákona, úřad oznámení usnesením bez zbytečného odkladu odloží.
O zákazu shromáždění nebo o stanovení podmínek pro jeho konání rozhodne příslušný správní úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení splňující náležitosti stanovené zákonem. Úřad jej doručí veřejnou vyhláškou vyvěšením na úřední desce, zároveň zašle svolavateli na vědomí bez zbytečného odkladu písemné vyhotovení rozhodnutí. Nebude-li v této lhůtě na úřední desce MěÚ Kolín vyvěšeno písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění, považuje se shromáždění za povolené.
- Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
– - Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Svolavatel: je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění. Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Úřad podle možností a okolností poskytuje svolavateli pomoc. Výše uvedené oprávnění svolavatele zaniká, nebyla-li platně splněna oznamovací povinnost nebo bylo-li shromáždění zakázáno. Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. Svolavatel vydává přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění.
Svolavatel je povinen:
poskytnout úřadu na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění, zejména plnit pokyny úřadu a Policie České republiky a splnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy;
zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let;
být přítomen na jím oznámeném shromáždění a řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;
dávat závazné pokyny pořadatelům;
dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován;
shromáždění ukončit.Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.
Vzejde-li ze shromáždění petice, postupuje se podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním Předchozí ustanovení se přiměřeně vztahují i na shromáždění, která nemusí být oznamována.
Účastníci shromáždění: jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.
Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.
Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím.
Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.
- Elektronická služba, kterou lze využít
– - Podle kterého právního předpisu se postupuje
Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod (čl. 19)
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím - Jaké jsou související předpisy
Vyhláška Ministra zahraničních věcí ČR č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (čl. 21)
Sdělení č. 209/1992 Sb., federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů (čl. 11)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu - Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Proti usnesení úřadu o odložení oznámení pro vady podání může svolavatel podat odvolání. Rozhodnutí o odvolání musí úřad vydat nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne podání odvolání.
Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění může svolavatel podat žalobu do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze (rozhodnutí musí být přiloženo – písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost). Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do 3 pracovních dnů od podání žaloby, a pokud nejsou splněny podmínky řízení, pak od odstranění vad podání.
Soud v řízení doručuje účastníkům a osobám zúčastněným na řízení vyvěšením na úřední desce soudu. Soud zároveň s vyvěšením zašle písemnost na vědomí způsobem, kterým by ji jinak podle soudního řádu správního doručoval, a podle okolností může použít i další způsoby vyrozumění účastníků a osob zúčastněných na řízení tak, aby byla co nejvíce šetřena jejich práva.
Pokud soud zruší rozhodnutí úřadu po dni oznámeného shromáždění, lze je konat později tak, aby bylo uskutečněno do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu; v takovém případě svolavatel vyrozumí úřad o dni konání shromáždění nejpozději 1 pracovní den před jeho konáním.
- Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Za delikt proti právu shromažďovacímu lze uložit napomenutí, propadnutí věci nebo pokutu.
Přestupku proti právu shromažďovacímu se dopustí fyzická osoba, která:
neuposlechne pokyn svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti;
brání účastníkům shromáždění, aby se pokojně rozešli;
neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v něm brání;
nesplní pokyn zástupce úřadu nebo policisty;
brání účastníkům shromáždění ve splnění účelu shromáždění nepřístojným chováním, nebo;
neoprávněně úmyslně brání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího;
má u sebe střelnou zbraň, výbušninu nebo pyrotechnický výrobek anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví;
má zakrytý obličej způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci;
neuposlechne výzvy svolavatele k pokojnému rozchodu z ukončeného shromáždění anebo neuposlechne výzvy zástupce úřadu nebo policisty k pokojnému rozchodu z rozpuštěného shromáždění;
svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení;
pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává;
bez vážného důvodu nesplní některou z povinností svolavatele;
nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem;
neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli.Za přestupek lze uložit pokutu do výše 15 000 Kč.
Správního deliktu proti právu shromažďovacímu se dopustí právnická osoba, která:
svolá nebo pořádá shromáždění bez oznámení;
pořádá shromáždění, které je na základě zákona nebo rozhodnutí úřadu zakázáno, nebo takové zakázané shromáždění svolává;
nesplní některou z povinností podle zákona o právu shromažďovacím;
nesplní některou z podmínek pro konání shromáždění stanovenou úřadem;
neučiní účinná opatření, aby se účastníci shromáždění pokojně rozešli.Za správní delikt lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč.
- Nejčastější dotazy
– - Další informace
Působnost úřaduÚřad může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
Úřad může v nezbytných případech pro účely ochrany veřejného pořádku nebo práv a svobod jiných rozhodnutím stanovit podmínky konání shromáždění. Úřad může stanovit podmínky pro konání shromáždění zejména tehdy, má-li se na stejném místě a ve stejnou dobu konat jiné shromáždění nebo veřejnosti přístupný kulturní, sportovní nebo jiný společenský podnik (dále jen "veřejnosti přístupný podnik") a mezi svolavateli nebo mezi svolavatelem a osobou pořádající veřejnosti přístupný podnik nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa konání shromáždění nebo veřejnosti přístupného podniku.
Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
Úřad může vyslat na shromáždění svého zástupce, jemuž je svolavatel povinen vytvořit podmínky pro řádné plnění jeho úkolů, zejména mu umožnit sledování průběhu shromáždění a provedení úkonů nezbytných k případnému rozpuštění shromáždění.
Zástupce úřadu může v místě shromáždění udílet pokyny sloužící k zajištění účelu shromáždění, k odstranění rozporů při střetu práv více svolavatelů, včetně pokynu k úpravě místa konání shromáždění, nebo při střetu různých práv a k ochraně veřejného pořádku, zdraví a majetku.
Zástupce úřadu při výkonu svého oprávnění postupuje tak, aby případný zásah do práva na svobodu shromažďování nebo jiného práva šetřil jeho podstatu a nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákonem.
Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě:
popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
jinak porušovat ústavu a zákony.Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek by bylo zjevně neúčelné; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.
Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů bezpečnosti či konání jiného shromáždění nebo z důvodu omezení dopravy a zásobování, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu na změnu místa či doby konání shromáždění.
Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv je zakázáno, zástupce úřadu vyzve svolavatele, aby shromáždění neprodleně ukončil. Rozpuštění je zásahem na místě. Shromáždění rozpouští zástupce úřadu výzvou svolavateli, aby shromáždění ukončil. Pokud svolavatel neučiní účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, zejména je nevyzve k rozchodu, sdělí zástupce úřadu účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno, a vyzve je, aby se pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na následky neuposlechnutí této výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci shromáždění mohli seznámit.
Nekoná-li zástupce úřadu nebo je-li zástupce úřadu nepřítomný, může shromáždění rozpustit i policista a dále zástupce krajského úřadu, v jehož správním obvodu se shromáždění koná, nebo zástupce Ministerstva vnitra; Jestliže byl úkon směřující k rozpuštění shromáždění proveden bez přítomnosti zástupce úřadu, policista nebo zástupce správního orgánu vyrozumí do 15 dnů úřad o provedeném zákroku.
Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno, může zástupce úřadu rozpustit, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz, nebo je-li zakázáno ze zákona. To platí i pro shromáždění, která se neoznamují a shromáždění, která nebyla svolána.
Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz, nebo pokud nastaly mimořádné okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz.
- Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů nebo v jiné formě
http://www.mvcr.cz/clanek/shromazdovani-a-koordinacni-dohody.aspx - Související životní situace a návody, jak je řešit
Petice - Za správnost popisu odpovídá útvar
Sekretariát starosty - Kontaktní osoba
Sekretariát starosty, asistentka II. místostarosty, tel. 321 748 215 - Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
1. 4. 2017 - Popis byl naposledy aktualizován
1. 4. 2017 - Datum konce platnosti popisu
– - Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace
–
Máte zájem dostávat nejnovější zprávy přímo do vaší e-mailové schránky?