IV. Procházka po Zálabí | mukolin.cz

jazyk cz jazyk en jazyk de
 

IV. Procházka po Zálabí

PDF E-mail Print

Přirozeným centrem této čtvrti je Jiráskovo náměstí. Na jeho okraji stojí původně gotický farní kostel svatého Víta, připomínaný již ve čtrnáctém století. V sedmnáctém století prodělal kostel barokní přestavbu, v roce 1777 byla přistavěna čtyřboká zvonice. Přilehlý hřbitov, na kterém byly pohřbívány členové významných kolínských rodin, velmi utrpěl zejména stavbou nového mostu, při níž byl doslova rozdělen na dvě části. Z Jiráskova náměstí vychází Tovární ulice, ve které od třicátých let dvacátého století stojí další zálabská dominanta - elektrárna. Její původní části jsou dodnes kvalitní ukázkou funkcionalistické architektury. Elektrárna stojí na místě bývalého Horského cukrovaru a byla stavěna podle projektu Jaroslava Frágnera.

Nejrušnější ulicí na tomto labském břehu je v současná době bezesporu Ovčárecká ulice, zatížená zejména nákladní automobilovou dopravou směřující do automobilky TPCA. Tato komunikace nás přïvede až téměř k městskému hřbitovu, který byl zřízen na pozemcích mezi veltrubskou a ovčáreckou silnicí v roce 1882. Do té doby se v Kolíně pohřbívalo převážně u místních kostelů. Ani hřbitovu se nevyhnuly nešťastné zásahy do jeho vzhledu. Zbourána byla původní vstupní brána se hřbitovní kaplí a bytem hrobníka.

Dále Ovčárecká ulice překračuje nadjezdem železniční trať  a kolem bývalých velkých průmyslových podniků  Tatra a Koramo návštěvníky pomalu dovede až do příměstské části Sendražice. Zde se od roku 2007 nachází opravdová kuriozita – Kolínská řepařská drážka. Tato úzkorozchodná železnice o současné délce 3,3 km by měla být v budoucnu prodloužena až do Býchor. Ve své dnešní obnovené podobě vozí nadšené turisty. Její původní předchůdkyně, postavená v devadesátých letech devatenáctého století z iniciativy Adolfa Richtera, však sloužila především k dopravě cukrové řepy z polí a farem  do kolínského cukrovaru. Přepravovala se ale i škvára a písek. Poslední sezónou původní dráhy byla řepná kampaň v roce 1961, o několik let později byly koleje vytrhány. Díky úsilí několika nadšenců se však podařilo na tradici navázat a „vláčky“ opět supí polabskou rovinou.

David Bárta/Městské informační centrum


Poslední úprava: 15.06.2012 12:27:46, Petra Kučerová