II. Ze hřbitova k Práchovně | mukolin.cz

jazyk cz jazyk en jazyk de
 

II. Ze hřbitova k Práchovně

PDF E-mail Print

První vycházku jsme zakončili u starého židovského hřbitova, a tak na ni navážeme a vydáme se na druhý břeh Labe.

Po ujití pár desítek metrů od hřbitova dorazíme k železniční trati Kolín - Praha, kterou přejdeme po novém šnekovitě zatočeném nadchodu. Ten nás dovede až na Kmochův ostrov, který nese jméno slavného skladatele a kapelníka Františka Kmocha, jehož zde připomíná busta od Jana Drobníka.

Po celkové revitalizaci slouží ostrov nejen k odpočinku, ale díky nově vybudovanému amfiteátru také jako dějiště koncertů a dalších kulturních akcí.
Z ostrova vede přes řeku Labe lávka dokončená v závěru roku 2005, která pěším a cyklistům podstatně zkrátila cestu na Zálabí. Z lávky je pěkný výhled na řeku.

Na obou březích, prakticky naproti sobě, stojí budovy dvou mlýnů, které jsou v historických pramenech zmiňovány již koncem 13. století. Oba mlýny v minulosti několikrát změnily své jméno, v současnosti jsou nazývány podle rodin posledních majitelů - Formánkův mlýn na levém břehu a Radimských na břehu opačném.

Za Masarykovým mostem, dokončeným v roce 1927 dle návrhu Františka Roitha, se tyčí do výšky 120 m komín kolínské elektrárny, který byl v době svého vzniku ve 30. letech 20. století nejvyšším zděným komínem ve střední Evropě.

Pár desítek metrů za vyústěním lávky na zálabské straně se nachází domov místních hokejistů - zimní stadion. Původně nekrytá ledová plocha byla slavnostně otevřena v roce 1955, zastřešení se stadion dočkal na konci let sedmdesátých.

Nedaleko odtud se na skalním břehu tyčí hranolová pozdně gotická kamenná věž Práchovna. Postavena byla v první polovině 15. století a původně byla doplněna dalším, do dnešní doby nezachovaným opevněním. V šestnáctém a sedmnáctém století sloužila také jako strážní věž, z níž bylo možno kontrolovat plavbu po Labi. Později zde bylo umístěno skladiště střelného prachu, z čehož byl odvozen dnešní název. V průběhu 19. století věž ztratila střechu a postupně chátrala. Po rekonstrukci v roce 2006 byla prostřednictvím Městského informačního centra zpřístupněna veřejnosti jako rozhledna.

Autor: David Bárta


Poslední úprava: 15.06.2012 12:12:17, Petra Kučerová