I. Od synagogy na hřbitov | mukolin.cz

Procházkou po Kolíně navštívíme některé kolínské zajímavosti.

Za výchozí bod trasy stanovíme ulici Na Hradbách, ve které se nachází informační centrum. Celá ulice byla v minulosti součástí židovského ghetta, o čemž svědčí řada zachovalých židovských domků. Projdeme částí Pražské ulice a ocitáme se na náměstí Republiky, které dnes slouží především jako přestupní uzel městské hromadné dopravy.

Z něj vybočuje Sokolská ulice, v níž se nachází areál kolínského zámku, jenž prochází postupnou rekonstrukcí. Je zde umístěno několik odborů Městského úřadu, nádvoří slouží k parkování.

Historie celého komplexu je velmi dlouhá a a bohatá. Někde v těchto místech stával dominikánský klášter, který byl v roce 1421 za husitských válek vypálen. Na jeho troskách započal pravděpodobně hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice v roce 1437 se stavbou kamenného hradu, který nazval Lapis refugii(Kámen útočiště).

Rozlohou nevelký hrad se stal v druhé polovině 15. století majetkem české královské komory, často se však ocital v rukou zástavních držitelů.

Zásadní význam pro celý areál mělo působení Žerotínů ve druhé polovině 16. století, za nichž byla provedena přestavba na renesanční zámek. V roce 1591 byl majetek vykoupen císařem Rudolfem II., zámek ztratil funkci panské rezidence a využíván byl již jen jako správní budova a částečně jako pivovar. Výroba piva velmi vzrostla v druhé polovině 19. století, kdy byl majitelem velkostatku František rytíř Horský z Horskýsfeldu.

Sokolská ulice pokračuje dále kolem Základní umělecké školy až k budově sokolovny. Hned vedle sídla tělovýchovné organizace se nachází brána na starý židovský hřbitov. Ten je považován za jeden z nejstarších v Čechách. Na ploše o velikosti zhruba jednoho hektaru se nachází více než 2 600 náhrobků, které podávají přehled o vývoji židovské funerální architektury od 15. do druhé poloviny 19. století.

Autor: David Bárta